Hostivická stodola
Prostor Husova náměstí nad soutokem Litovického a Jenečského potoka se nepochybně vytvářel již od samého založení Hostivice ve druhé polovině 13. století, kdy v Hostivici vznikly samostatné a soběstačné dvory, patřící převážně měšťanům vysídleným z pražského podhradí. Prostor Husova náměstí nad soutokem Litovického a Jenečského potoka se nepochybně vytvářel již od samého založení Hostivice ve druhé polovině 13. století, kdy v Hostivici vznikly samostatné a soběstačné dvory, patřící převážně měšťanům vysídleným z pražského podhradí. Ke slučování těchto dvorů do jednoho panství docházelo jen pozvolna. V letech 1689–1697 vystavěla hraběnka Caretto-Milessimová na místě dvou starších dvorů na západní straně náměstí jednopatrový zámek (čp. 13). V té době ještě nebyl rozsah náměstí totožný se současným stavem, protože další majitel Hostivice hrabě Jáchym Breda se pohoršoval nad otrhanou chalupou proti oknům zámku, zřejmě v severní části nynější plochy náměstí, a nechal ji odstranit. Vzhled náměstí významně utvářela Anna Marie velkovévodkyně Toskánská, která ve 30. letech 18. století přestavěla zámek a kostel,( první zmínka o hostivickém kostelu sv. Jakuba pochází z roku 1277 a je zároveń první písemnou zmínkou o Hostivici ) vystavěla špýchar.Jižní strana náměstí je zakončena Litovickým potokem a Hostivickým statkem .
